Když běh léčí

   A je to opět tady.
   Z ničeho nic jsem si znovu (po roce) našla lásku k běhu. Tedy, upřímně, může za to můj osobní rekord, který mi dokázal, že i když jsem podobu zimního období vyběhla jen párkrát, neznamená to, že už nikdy nenazuji své běžecké boty. Běhám od začátku března, kdy mě to vůbec nebavilo, poté jsem vyběhla s přítelem, kde jsem to natolik přepískla, až mě to opět velmi odradilo a přestalo úplně bavit. Jenže jsem si řekla, že kila za mě nikdo shazovat nebude, a že sladkosti mi jsou milejší-začal boj. Moje svědomí si začalo uvědomovat, že není dobré sedět doma u TV, pít kafe a u toho pojídat čokoládové rohlíčky!
Vzít si boty, lehké oblečení, sluchátka s oblíbenou muzikou a vyběhnout do přírody-u toho neřešit, jestli právě propadám z matematiky nebo mi nejde hra na hudební nástroj...je nepopsatelně skvělý pocit. Poslouchám písničky, které jsou natolik rytmické, že sama už neumím běhat klusem. Je fakt, že vyběhnu vždy třeba po čtyřech dnech, ale chtěla bych zas chodit každý den, někdy je ta síla opravdu malinká a tělo potřebuje odpočívat.
Snažím se běh kombinovat i se silovým (domácím) tréninkem. Jenže kardio (BĚH, zumba, skákání přes švihadlo,...) je dobré na hubnutí, a to si myslím, že s kvalitní stravou, jde snadno!

    Co se týče běžeckých závodů, jde zatím mimo mou osobu. Myslím si, že mám ještě co trénovat, ale mé aktuální zlepšení přišlo v běhu na 5km, kdy jsem tuto vzálenost na přelomu března-dubna dávala za 40min. Nyní od minulého týdne je to již 5km za 23-25min. Svých 7,80km jsem dokázala zaběhnout za 37min po dokonalém odpočinku a vyváženém jídelníčku. Všechno je o správném dýchání, technice a v mém případě i o oblečení a muzice. Dýchat jsem neuměla vůbec. Buď jsem to hned na začátku důkladně přepískla, nebo nedýchala vůbec...techniku jsem měla velmi složitou, neuvolněnou a v křeči. Oblečení jsem nosila sice běhací, ale nepohodlné...nyní začíná být krásně a já využívám toho, že nemusím být „nabalená“. A muzika? Volím hlavně rytmické, taneční písně, které mi dodávají energii. 

    Na facebooku se objevila 5.dubna událost „Den, kdy si všichni půjdeme zaběhat“, nejenže jsem v tento den dala svůj osobní rekord na 7.80km, ale také sledovala několik běžců, kteří se chlubili svými výkony ze všech koutů České republiky...nejde o čas ani o rychlost, ale o to, že se člověk uvolní a udělá něco pro sebe a své zdraví.

Já si čas hlídám kvůli tomu, že bych chtěla jednou zkusit běžecké závody.

Další běžecká událost je plánována na 22.duben „Běžíme v zeleném na podporu dne Země“. Opět se těším!

Do té doby, doufám, naběhám ještě nějaké ty kilometry. 

    Nyní trénuji na 5km, chci se zlepšovat a třeba to vytáhnout i na čistých 20min. Poté bych trénovala na 8km, se kterými bych se ráda vešla do 40min, no a nakonec 10km-zatím klusem, protože nic se nemá přehánět a ani neočekávám hned zázrak. Ale ta trpělivost je ve mně. Už nechci, aby zmizela!

A znovu říkám, i když jdu běhat třeba po čtyřech dnech, mám neuvěřitelnou radost z toho, že jsem se z toho gauče zvedla a vyběhla...protože běh léčí !