Řečnická soutěž, Mladý Dhemostenes

"Rodiče mají doma talentovou dceru"- zaslechla jsem, když jsem scházela z pódia a kráčela rovnou ke své židli, které jsem se po celou dobu této soutěže držela, než jsem šla na řadu. Moje téma byla věta: Odpouštím Ti!

Vybrala jsem si z jednoho důležitého důvodu:

Mnoho z nás udělá špatnou věc, ale jakým způsobe se omluvíme?

Omluvíme se stylem SMS zprávy, e-mailu či zprávou na facebooku?

Proč?

To už je dnešní svět tak zbabělý, že nikdo nás nedokáže za někým přijít, podívat se mu do očí a říci mu: Omlouvám se, promiň nebo právě slavné odpouštím Ti?

Občas se vážně chováme, jako kdybychom nevěděli, co se sluší a patří.

Další téma jsem si musela vytáhnout na pódiu: Facebook: přítel nebo otrokář?

Hned mi v hlavě naskočilo tolik úvah, jak začít, ale hlavně jsem se rozmluvila! Já vážně sama od sebe mluvila, bez přestávky. Bála jsem se, abych tam jen nestála a nekoukala. Poté jsem sešla a ještě pořád se strašně klepala. Rychle jsem obejmula svojí kamadádku Denču, sedla si a čekala na výsledek.

Tato témata mě posunuly 3. místo.

Jenomže, mělo to háček!

Můj spolužák z vedlejší třídy, měl stejný počet bodů jako já. Následoval tzv. „rozstřel“.

Jelikož jsem holka, dal mi přednost abych šla první a on musel jít za dveře. Vstoupila jsem na pódium a bylo mi určeno téma: „Kdybych měla jedno přání...“
Udělala jsem největší chybu a začala mluvit o mé zesnulé babaičce. Po třetí větě můj mluvený projev zdobily slzy. Všichni sklopily hlavy a dokonce i malé děti jsem skoro rozbrečela.

Nakonec jsem vyhrála i rozstřel a patřilo mi 3. místo. :-)

Jak řekla třídní: „Bojovala si jako lvice!“

Děkuji paní učitelce třídní, která mě podporovala a „mučila“ do poslední chvíle.:))