Rodina nadevše! :)

    Stačí jedna návštěva mé prababičky v nemocnici, která Vám přetočí celý život. Pár fotografií, jež Vám ukážou, jakou máte vlastně rodinu. Nikdy jsem nevěděla, že z babiččiny strany mám tak rozšířené známé, kteří znali mne, ale já je bohužel ne. Třeba to, že mám dva bratrance Tomáše a Martina a z toho se jeden věnuje tanci a ten druhý hraje fotbal. Mít v rodině takové dva vzdělané chlapce je prostě skvělý pocit. Má prababička měla skvělou dceru, tedy mojí babičku. Její sestra je také úžasný člověk, a když jí potkám, vidím právě babičku! Jsou si tak podobné, jako by jí z oka vypadla. Ty vlasy, úsměv a stejný hlas, který mi od malička zněl. Někdy si říkám, že to není možné!

    V tuhle dobu je pro mě nejdůležitější jen to, abych svojí rodinu poznala i z druhé strany, než zatím znám. Od včerejšího odpoledne mi to běží hlavou. Pořád koukám na staré fotky a přemýšlím, jak si usnadnit hledání členů, kteří znají mě a vědí, kdo jsem. Prababička  hodně vyprávěla o mém strýci, který si mne prý pamatuje, ale já upřímně vůbec nevím, o koho jde. Své dva bratrance se snažím poznat přes facebooku, který jsem jak zjistila oba mají a jednomu jsem se již dokonce ozvala, jenomže jsem se zatím nedočkala odpovědi.

Vzkaz zní:

Ahoj :).
Asi si říkáš, kdo jsem. Dnes jsem byla na návštěvě u babičky Růženy Růžičkové a ta mi ukazovala fotky tvoje a Martina. Takže jsem zřejmě tvoje "údajná" sestřenice. O Tobě mi řekla, že máš rád fotbal a studuješ na nějaké sportovní škole. O Martinovi, že studuje obchodní školu a zajímá se o tanec. Pokud jsem vážně kápla na tvůj pravý profil, tak jsem moc ráda.:)
Aspoň nějakou facebookovou cestou Tě a tvého bráchu poznat ;)
Měj se, Veronika ;)

   Abych se přiznala, mám ze všeho smíšené pocity. Od té doby s cítím jako bych byla někdo úplně jiný nebo jsem typ člověka, který stále hledá druhou půlku sebe. Má to vůbec smysl dále hledat?

„Nikdy se ničeho nevzdávej“.

Tohle mi říkají skoro všichni, jelikož vždy, když něco začnu dělat, tak toho hned nechám. Možná je to příležitost objevit něconového! Kéž by se babička vrátila a řekla mi všechno od začátku. Tohle se už ale bohužel nikdy nestane. Nikdo mi jí nevrátí. Proto kdybych to měla shrnout tak chci poznat všechny „členy“, kteří jsou stále na živu a poznávat historii rodiny, do které patřím, právě já.