Život.

Word je mojí velkou láskou a přiznám se, že když jsem vždy měla chuť psát, malé kliknutí na ikonu s písmenem W bylo nejjednodušší. Při tom mi do uší zněla hudba podle toho, jakou jsem vždy měla náladu. Ovšem témata, na které psát jsem hledala ve světě kamarádek, školy a aerobiku. Pokaždé když jsem chtěla psát, hlavou mi běžela různá témata. Teď budu mít dva měsíce na to rozmyslet si, o čem budou další články :). Tento úvod je pouze odvozen od… Celý článek ›

Konečně jsem za ta dlouhá léta pochopila to, co mi nejvíc schází a tím je skvělé popovídání s přáteli. Po únavném, ba úspěšném dni ve škole jsem byla až tak strhaná, že mě nenapadlo nic jiného, než si zajít za nejlepší kamarádkou a sednout si k dobré kávě. Popravdě, já toto nezažila vážně dlouho. Nikdy jsem se tak nerozpovídala, jako právě u ní. Skoro vždy mi bylo líto, že kvůli mé „pracovní“ době, kterou je psaní, všechny opouštím.… Celý článek ›

Každá žena si přeje dokonalého muže, který bude ovládat vše, co je k životu potřeba. No, jenomže když se nad tím zamyslíme, tak tohoto muže nikdy nenajdeme. Neříkám, že takový muž neexistuje, ale uvědomme si, co vlastně od svého partnera můžeme čekat. Obdivuhodné je, že když jsem si jednou prohlížela články, které psali své příběhy o svém muži, kteří vaří, uklízí, perou, žehlí apod. Možná i takovýto muž existuje, no, nevím, jestli si to… Celý článek ›

    Možná si na svůj věk přijdu až moc dospělá, někdy ne. Jde o to, v jaké situaci se právě nacházím. Někdy mi je až trapné něco říci, abych náhodou neřekla něco mimo téma, na které se moji přátelé baví. Občas si raději popovídám s učitelkou, než s nejlepší kamarádkou, kterou vlastně ani nemám. Já jsem velmi obklopena přáteli, do kterých právě patří i moje učitelka, která je pro mě velkým štěstím, protože když si potřebuji popovídat… Celý článek ›

"Rozdíl mezi překážkou a příležitostí je náš postoj. Každá příležitost má v sobě překážku a každá překážka znamená příležitost." Jako vždy jsem čekala, až uslyším jeho hlas. V zápětí se ho jeho kolegyně zeptala, zda li se na dnešní 1. Máj líbal a já jen zaslechla ANO. Celé jeho vyprávění jsem obrečela a momentálně nedělám nic jiného. Moje více přátelské vztahy zmizely. Bohužel jsem se jen mýlila. Opravdu můžu milovat dva muže… Celý článek ›

„Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože ty jsi můj život.“ - John Lennon Dnes je svátek zamilovaných. Já dělám jen to, že ležím v posteli, koukám na televizi, kde hrají jen láskyplné písničky, popíjím kafe a píšu tenhle článek o 1. Máji, který strávím doma s výhledem na zahradu, kde právě rozkvétá naše „zamilovaná“ třešeň, pod kterou je jen zelená tráva a na ní v mých představách ležím já se svým přítelem a bílá… Celý článek ›

    Stačí jedna návštěva mé prababičky v nemocnici, která Vám přetočí celý život. Pár fotografií, jež Vám ukážou, jakou máte vlastně rodinu. Nikdy jsem nevěděla, že z babiččiny strany mám tak rozšířené známé, kteří znali mne, ale já je bohužel ne. Třeba to, že mám dva bratrance Tomáše a Martina a z toho se jeden věnuje tanci a ten druhý hraje fotbal. Mít v rodině takové dva vzdělané chlapce je prostě skvělý pocit. Má prababička měla… Celý článek ›

Jsou časy, kdy si říkám, že by si moje rodiče zasloužili lepší dceru. Nabízí se tu otázka proč? Občas mám pocit, že si nevážím toho, co pro mě dělají. Například když sedím v obýváku s nohama na stole a mamka přijde unavená z práce ještě aby mi řekla, ať jdu umýt nádobí? --> S tatínkem :))     No, to už je pro mě silné kafe. Jenomže já si pak vyčítám to, že ona stojí celý den na nohou v práci a já sedím ve škole a namáhám si mozek.… Celý článek ›

I já jsem ve svém životě potkala člověka, který se mnou trávil mnoho času. Jenomže je to 3 roky, co zemřela. Možná nejsem normální, ale bolí to. Babička zemřela na rakovinu, našli jí nádor na mozku. Chci se s Vámi podělit o moje trápení. Bylo mi tenkrát strašně málo, když jsem zjistila, že je nemocná. Její příznaky byli např.: pády ze schodů, ztráty paměti apod. Nejvíc jsem to odnášela já. Byla jsem tu pro ni kdykoli ve dne i v noci. Jen si… Celý článek ›

Zkuste se někdy zamyslet, jak Vám bude až Vám někdo další zemře...     Nikdo nejsme výjimečný. Každý má za sebou nějaké úmrtí v rodině či životě. Já jsem toto také zažila. Je to sice už 3 roky, ale pořád to ve mně je. Nedokážu se vyrovnat s tím, že jsem nemohla zasáhnout. Bohužel není to ničí vina. Může za to zdraví. Lidé jsou nemocní a jak se říká: „Bylo to pro ně vysvobození“. Chápeme to tak, že, když je člověk nemocný lékaři do… Celý článek ›